PhDr. Daniel Dostál, Ph.D.

Zkouškové termíny vypisuji zpravidla několik týdnů před koncem semestru. Po jejich vypsání následuje období, během kterého se studenti na termíny nemůžou hlásit, ale již je vidí. V tomto období můžou být termíny editovány, pokud třeba studenti zjistí, že navržené termíny nebyly zvoleny šťastně. Vypisuji vždy tyto termíny:

• Nejméně dva (obvykle tři a více) řádné termíny, které jsou přístupné pro každého, komu zbývají ještě nějaké pokusy. Kapacita těchto termínů je dostačující pro všechny studenty, kteří mají zapsaný předmět. Tyto termíny samozřejmě lze použít i pro druhé či třetí pokusy, pokud zde jsou volná místa.
• Jeden termín na konci zkouškového období, na který se můžou přihlásit pouze studenti, kteří již některý termín využili a nebyli úspěšní. Po proběhnutí posledního řádného termínu je i tento termín otevřen pro všechny studenty. Není tedy potřeba si nechat propadnout pokus, pokud jste se nemohli zúčastnit řádných termínů.
• Jeden termín v takzvaném opravném zkouškovém období. Pro ZS tento termín vypisuji někdy během LS a pro LS na konci srpna nebo na začátku září. Je silně nedoporučeno se na tento termín spoléhat, jelikož se může stát, že padne na datum, které se Vám nehodí. Tento termín bývá vypsán přibližně dva týdny před svým konáním.

Není. Termíny jsou vypisovány s maximální kapacitou, kterou lze s přihlédnutím k času a prostoru odzkoušet. U písemných zkoušek typicky odpovídají počtu míst v učebně. U zkoušek v počítačové místnosti to bývá 15 (nově 16-17) studentů na každých 90 minut zkoušky.

Nevypisuji. Termíny jsou dány pevně. Výjimečně se může stát, že zdvojím opravný termín, pokud je příliš mnoho studentů, kteří zatím předmět nedokončili.

Individuální termíny nevypisuji v žádném předmětu, který vyučuji. Termíny jsou pro všechny studenty nastaveny stejně a je jich dostatek, aby i v případě, že některý termín nebudou moct využít, zde byla stále možnost předmět úspěšně uzavřít (k tomu je zde i termín v opravném zkouškovém období). V krajním případě si student může zapsat předmět podruhé.

Většina termínů kombinuje víc předmětů, které se o kapacitu dělí. Stag toto nezobrazuje (nezobrazoval?) příliš přehledně, což působilo zmatky. Pokud se nemůžete přihlásit, znamená to, že součet přihlášených studentů dosáhl celkové kapacity termínu.

Třikrát. S tím, že třetí termín probíhá formou komisionální zkoušky.

Pokud jde o písemnou zkoušku, rozdíl asi ani nepoznáte. V praxi se to projeví tak, že vypracovaný test zhodnotí kromě mě další dva kolegové, a kromě zadání známky do stagu zašleme na studijní oddělení zápis ze zkoušky. Ústní zkouška probíhá skutečně formou zkoušení před komisí.

Studijní řád dává učiteli lhůtu 14 dnů, během které musí být známka vložena do stagu. Typicky to bývá kratší doba, zde zejména beru ohled na další termíny, které by studenti mohli chtít využít a vyčerpání celé lhůty by je blokovalo.

Seznam studentů aktualizuji ručně a dělám to před začátkem semestru a potom ještě nejméně jednou v prvních týdnech semestru. Pokud jste si ve stagu zapsali nějaký předmět po začátku semestru, může chvíli trvat, než se mezi studenty objevíte. Pokud to trvá již příliš dlouho, napište mi.

Všechny termíny nastavuji tak, že se studenti můžou zapsat/odepsat nejpozději 24 hodiny před začátkem zkoušky.

Z důvodu ochrany osobních údajů se od této praxe upustilo. U některých úkolů lze vidět výsledky ročníku na webových stránkách. V takovém případě je na každém studentovi, zdali chce být na seznamu veden pod svým jménem nebo jako „anonymní student“ (nastavení je zde).

Dle nařízení vedoucího katedry jsou povinné jak přednášky, tak cvičení. Standardně ale v předmětech prezenční listinu neposílám, protože jsem přesvědčen, že to, na čem záleží, jsou výsledky studenta na konci semestru, nikoli počet hodin, co si ve škole odseděl.
Aktualizace: Ukázalo se, že předměty, které jsou narozvrhované na neatraktivní časy, studenti nenavštěvují (což je jejich věc), ale na konci roku pak předmět evaluují jako nekvalitní a nesrozumitelný („nechodil jsem tam, nechápu, co se to tam učí…“). Z tohoto důvodu v předmětech BSMP2 a BSMP3 posílám prezenční listinu, pokud ve třídě citelná část studentů schází. Pokud je přítomno dost studentů, nemá absenci nikdo. Omluvenky od doktora ani v těchto předmětech řešit nemusíte, snad jen v případě, že překročíte povolený počet absencí.

Není to nutné. Termín propadne tak jako tak. Napište snad jen v případě, že na daný termín je přihlášeno tak málo lidí, že by se mohlo stát, že nepřijde nikdo.

Není to problém. Studenti s individuálním plánem nemusí navštěvovat přednášku ani cvičení, ostatní povinnosti plní obvyklým způsobem. Ve většině předmětů lze všechny povinnosti splnit online třeba i ze zahraničí. Pokud je předmět ukončen prezenční zkouškou, je však potřeba se na ni dostavit (buď na některý ze standardních termínů, které jsou typicky vypsané na první polovinu zkouškového období, nebo na termín v opravném zkouškovém období, viz Studijní řád).
V předmětu Statistické metody v psychologii 1 mají prezenční podobu kromě zkoušky i průběžné testy. Ty lze plnit během semestru i ve zkouškovém období (tradičně bývá kolem pěti termínů během semestru, jeden až dva v zápočtovém týdnu a přibližně čtyři ve zkouškovém období). S touto povinností je potřeba počítat a v případě, že víte, že nebudete v Olomouci ve zkouškovém ani v semestru, raději předmět odložte do třetího ročníku.

Vnitřní předpis katedry říká, že pokud se toto stane u písemné zkoušky, pak studentovi nelze vyhovět. Sám toto rozhodnutí považuji za velmi nešťastné z několika důvodů. Především proto, že tohle nařízení je v rozporu s principem, který prostupuje celým studijním řádem: jediný učitel nemůže ze své libovůle ukončit studium žádného studenta, vždy je v procesu zakomponovaný nějaký ochranný mechanismus (typicky komisionální zkouška). Zmiňovaný předpis však tento prostor vytváří. Pokud se tedy do dané situace dostanete v některém z mých předmětů, napište mi, probereme, jaké jsou možnosti.

Někdy v roce 2017/2018 skutečně podávalo několik studentů stížnost na děkanát, která poněkud obsáhleji vyjadřovala tento názor. Asi není překvapivé, že stěžovatelům nebylo vyhověno (naopak byl oceněn rozsah kompetencí, které studenti získávají). Obsah výuky je v souladu s akreditačním spisem, který je připravován tak, aby byl v souladu jak s tuzemskými standardy, na které dohlíží akreditační komise, tak se standardy evropskými. Ač třeba zrovna Vy nemáte pocit, že tyto kompetence někdy využijete, jsou znalosti z oblastí, jako je psychometrie či statistika, nedílnou součástí vzdělání v psychologii.