Vícerozměrné statistické metody - detail zprávy #610
Bydlení mladých dospělých v EU: Vliv životní situace a příjmů na přeplněnost domácností
Štěpán Matela, 04. 05. 2025
Data: https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/YTH_DEMO_030__custom_5302353/bookmark/table?lang=en&bookmarkId=2de1935f-52b2-43b6-874e-2ce4daddc983
V práci se vyskytuje: Lin. regrese
Udělená slovní hodnocení
- Zajímavé téma, zdá se, že i správně podchycené. Jediná škoda je, že vyjde tak nějak na prázdno. Myslím, že autor z toho mohl vytěžit víc. Ale jinak hodnotím pozitivně, dobrá práce!
- Hodně zajímavý nápad k výzkumu! Oceňuji kontrolu všech předpokladů pro použití lineární regrese. Zpracování mi přijde trochu nedotažené. Použité testy bych dala do bodového seznamu, odkazy na datasety jsou prohozené. Chybí mi definice přeplněné domácnosti - jestli je to počet osob na určité metry čtvereční nebo jak přesně je to myšleno. Možná bych zkusila taky porovnávat ještě jiné proměnné - u života dětí s rodiči a přeplnění domácnosti je ten vztah docela zřejmý i bez propočtů. Zaměřila bych se spíše na to, co stojí za pozdním nebo naopak brzkým odchodem z domova. A doplnila bych ještě nějaký přehled průměrného věku odchodu z domova a jednotlivých zemích. Líbí se mi ale vysvětlení použití jednotlivých testů a celková přehlednost práce.
- Standardní vícenásobná regrese, ale chybí diagnostika modelu (rezidua, multikolinearita). Didakticky silná práce – velmi dobře napsané, vhodné i pro neodborné publikum.
- Obsahově to není špatné. Zpráva se zabývá relevantním tématem. Analytický přístup je v pořádku – využití regresní analýzy, kontrola předpokladů, práce s daty Eurostatu. Výsledky jsou prezentovány srozumitelně a dávají smysl. Ale chybí tomu hloubka. Dva prediktory jsou málo, když už se bavíme o fenoménu, který je ovlivněn desítkami faktorů. Chybí například přímé interpretace čísel u R². Text potřebuje oživit, víc kontextu a kritického myšlení. Teď to zní jako výpis z Python skriptu s doprovodným komentářem.
- Zpráva působí profesionálně a má pevné teoretické ukotvení. Výběr regresní analýzy odpovídá výzkumnému cíli a postupy jsou metodicky správně provedené, včetně ověření předpokladů. Analýza je korektní a výsledky jsou věcně interpretovány, byť relativně standardní. Silnou stránkou je srozumitelnost a přehlednost, včetně odkazů na datové zdroje a replikaci analýzy. Zpráva však nepřináší výrazně originální analytický přístup a mohla by lépe pracovat s kontextem zjištění či hlubší diskusí dalších proměnných. Celkově jde o kvalitní práci s přiměřenou didaktickou hodnotou.