Vícerozměrné statistické metody - detail zprávy #509

Spokojenost se vzhledem vlastního obličeje

Kateřina Kaštovská, 23. 03. 2025

Data: Škála pokojenosti se vzhledem vlastního obličeje, Dokoupilová a kol., projekt v rámci předmětu Psychometrika 1

V práci se vyskytuje: Cluster analýza

Udělená slovní hodnocení

• Jako první věc, která mě v textu dráždila musím uvést mezeru za závorkou. Nebyla zachována anonymita na úkor citace, nevím, co je lepší. Výsledky se mi nezdáli velice cenné, rozdělení do skupiny je celkem nicneříkající. Nerovnoměrné zastoupení pohlaví: Mohlo by být vhodné analyzovat data odděleně pro muže a ženy. Omezení studie: Chybí podrobnější diskuze o možných zkresleních (např. vliv online dotazníkového sběru, subjektivní zkreslení odpovědí). Silné stránky: Jasná struktura, dobrá didaktická hodnota, kvalitní práce s daty, podložené závěry. Možnosti zlepšení: Doplnit podrobnější diskuzi o omezeních studie a případně analyzovat genderové rozdíly. zapracovat na grafické stránce, některé nadpisy odskočené.
• + páči sa mi kombinácia hierarchickej zhlukovej analýzy (Wardovej metódy) a metódy k-priemerov + vizualizácia (dendogram) pre lepšie zobrazenie clusterov + autor/ka uvádza reliabilitu použitých nástrojov (cronbach alfa) + pre čitateľa zrozumiteľné vysvetlenie použitých štatistických metód - chýba podrobnejší popis použitého nástroja, nie je jasné, aké konkrétne položky tvorili jednotlivé subškály - chýba infor o jednotlivých faktoroch získaných faktorovou analýzou
• Za silnou stránku považuji přehledně zpracovanou shlukovou analýzu i metodu K-průměrů. Za slabou považuji občasné nevysvětlení odborných pojmů, což může čtenáři ztížit pochopení textu.
• Práce zaujme originálním tématem a výběrem analytické metody. Autor využívá shlukovou analýzu (hierarchickou i K-průměrů), což je pro zkoumání typologických rozdílů mezi respondenty vhodný přístup. Popis metod je srozumitelný, výstupy jsou dobře vizualizovány, a výklad profilů jednotlivých skupin je přehledný. Práce navazuje na relevantní literaturu a má dobrou empirickou oporu (N = 514, reliabilita α = 0,88). Slabší je však hlubší interpretace výsledků – shluky jsou popsány spíše deskriptivně, ale není rozvedeno, proč vznikly právě takto a co konkrétně znamenají psychologicky či společensky. Chybí srovnání s jinými výzkumy a diskuse o možných bias ve vzorku (převaha žen, online sběr). Didakticky je text přehledný, ale mohl by být výkladově bohatší.
• Metoda odpovídá tématu, výstupy jsou přehledné. Slabší je výklad analytických kroků a chybí ověření stability shluků.
• Jasné využití hierarchické i nehierarchické shlukové analýzy (Ward + K-průměry), což je super a dobrý výběr počtu clusterů s odůvodněním. Vizuálně je však celý dokument centrován, což vyvolává dojem neprofesionálnosti. Stejně tak výsledky shlukové analýzy si žádají tabulku – alespoň se středními hodnotami proměnných v jednotlivých clusterech, aby bylo jasné, čím se odlišují.